24 září 2021

Český Národní plán obnovy (NPO) byl definitivně schválen Radou ministrů financí EU (ECOFIN) a Radou EU. Česká republika tak může podepsat dohodu o financování s Evropskou komisí a začít financovat první projekty.

Ministerstvo průmyslu a obchodu tak připravuje již první výzvy k předložení projektů na říjen. Podpory budou v  oblasti digitalizace, cirkulární ekonomiky, čisté mobility či fotovoltaiky.

Nyní tedy přichází na řadu finalizace výzev, která vychází nejen z potřeb a možností České republiky, ale i ze zkušenosti se stávajícími podporami a diskuze s partnery ve veřejném i podnikatelském sektoru.

Projekty musí být zrealizovány nejpozději do dubna 2026,proto se při tvorbě metodik a přípravě výzev klade důraz na zjednodušení všech administrativních procesů.  S ohledem na prioritu Evropské unie podporovat především malé a střední podniky, může u některých komponent dojít k vyhlášení podpor nejdříve výlučně pro tyto kategorie podniků. U některých opatření však budou žadatelé i velké podniky např. Fotovoltaiky.

Ministerstvo průmyslu a obchodu má v NPO na starosti podporu zejména pro podnikatelský sektor a jako vlastník komponent připravuje aktuálně výzvy v oblasti digitální infrastruktury, digitálního podniku, čisté mobility, cirkulární ekonomiky, recyklace, průmyslové vody, fotovoltaiky a dalších. V řešení je především nastavení podmínek dle požadavků Evropské komise a celkové zjednodušení administrace.

Díky důrazu na zjednodušení a rychlost čerpání prostředků odpadne například u podpory fotovoltaických elektráren (včetně akumulace) na podnikatelských budovách povinnost výběrového řízení. Podnikatel bude jednoduše vycházet z jednotkových nákladů dle instalovaného výkonu. Bližší parametry výzev budou zveřejněny po jejich projednání Řídícím výborem NPO dne 11. října.

Národní plán obnovy je souhrn reforem a investic, které chce Česká republika realizovat díky penězům z Evropské unie, konkrétně z Nástroje pro oživení a odolnost. NPO počítá s finančními prostředky ve výši 191,4 mld. Kč bez DPH (z toho přibližně 180 mld. z EU a zbylá část z národního financování). Půjdou do digitalizace, chytré energetiky a dopravy, dekarbonizace, čisté mobility, vody, vzdělání, sociálních služeb, vědy či zdravotní prevence.