Prostředky by měly směřovat prioritně do hospodářsky a sociálně ohrožených území, ale o podporu mohou žádat obce z celé ČR. Všechny obce do 10 tisíc obyvatel mohou v rámci programu Podpora rozvoje regionů 2019+ žádat o dotaci na opravy místních komunikací, obce do 3 tisíc obyvatel také o dotaci na rekonstrukci veřejných budov. Na tuto mohou získat až 80 procent vynaložených nákladů. Celková alokace výzvy, kterou vypsalo Ministerstvo pro místní rozvoj, je téměř 2,4 mld. korun.

Podporu získají projekty široké veřejnosti, jejichž provoz je hrazen z obecního rozpočtu, neplatí se za jejich užívání a jsou veřejně přístupné. Příjemci dotace jsou ve dvou podprogramech obce do 3 tisíc obyvatel a obce s 3001 až 10 000 obyvatel. Musí mít zpracovaný a zastupitelstvem schválený strategický rozvojový dokument platný k datu podání žádosti o dotaci a po dobu realizace akce.

Obce do 3 tisíc obyvatel mohou žádat o dotace až do výše 80 procent nákladů. V případě obnovy místních komunikací mohou samosprávy počítat s dotací do 50 procent. Dalších 40 procent mohou získat díky zvýhodněnému úvěru, zbývajících 10 procent pak mají tvořit vlastní zdroje. Pro obnovu veřejných budov se počítá s dotací až 80 procent nákladů, stejně jako v minulém období.

Peníze na opravu silnice v obci i na zateplení střechy školy

Ministerstvo zveřejnilo konkrétní typy projektů, které by v rámci obou podprogramů měly vést ke zkvalitnění života obyvatel v obcích. Podporu mohou získat opravy a modernizace všech konstrukčních prvků vozovek a krajnic, odpočívadel, přídatných pruhů a parkovacích zálivů včetně zastávkových pruhů autobusové dopravy. Peníze půjdou také na opravy a vybudování nadjezdů, obnovu kanalizace a ostatních odvodňovacích systémů, opěrných a obkladních zdí, násypů, dělících pásů a příkopů. V případě veřejných budovy mají prostředky směřovat do projektů zaměřených na rekonstrukce, modernizace, přestavby a přístavby budov, které jsou aktuálně využívané a jejichž provoz financuje obecní rozpočet. Půjde o kulturní domy, sídla obecních úřadů, knihovny, budovy mateřských a základních škol včetně prostor pro družinu, školní kuchyň a jídelnu a také o obecní multifunkční domy. Mezi uznatelné náklady patří rekonstrukce střech, vnitřní rekonstrukce, ale také zateplení střech, opravy fasád nebo výměny kotlů.

Žádosti o dotaci bude MMR přijímat od 2. května do 5. června 2023. Schválené projekty by měly být realizovány nejpozději do 30. listopadu 2024.

 

zdroj: MMR.cz

 

MŽP a SFŽP ČR dnes vyhlašují novou výzvu kotlíkových dotací a zveřejňují její finální podmínky. Některé kraje začnou žádosti přijímat už během léta. Výzva s alokací 1,7 miliardy korun pokryje zhruba 15 tisíc výměn pro ty nejzranitelnější domácnosti – zejména seniory a domácnosti pobírající příspěvek na bydlení. Zájemci mimo tuto skupinu mohou využít dotace na výměnu zdrojů z Nové zelené úsporám, která od září nově nabídne i příspěvek na výměnu starých plynových kotlů za tepelná čerpadla.
 

Výměnou jednoho kotle se ovzduší ušetří o ročně vypuštěných 40 kg prachu, v určitých případech to ale může být i více než 180 kg nebezpečných prachových částic. Data Českého hydrometeorologického ústavu ukazují, že v době kotlíkových dotací, konkrétně mezi lety 2016 a 2021, došlo ke zmenšení území ČR zasaženého nadlimitními koncentracemi karcinogenního benzo[a]pyrenu, který produkuje především lokální vytápění, z 25,9 % na 6,1 %. Zároveň klesl i podíl populace zasažené nadlimitním znečištěním z 55,7 % na 20,0 %. Navzdory pozitivnímu posunu zůstává situace v řadě míst neuspokojivá, proto je pokračování kotlíkových dotací v dalších letech velmi žádoucí.

Od září 2024 začne ze zákona platit zákaz vytápění starými kotli na uhlí nebo dřevo, které nedosahují alespoň 3. emisní třídy. Ministerstvo životního prostředí poskytuje na jejich výměnu dotace již od roku 2015 a díky velmi úspěšnému programu kotlíkových dotací už bylo vyměněno přes 103 tisíc kotlů a vyplaceno přes 11 miliard korun. V současné době je hrubým odhadem třeba vyměnit ještě 150 tisíc neekologických kotlů.

Administraci žádostí včetně vyplácení finanční podpory mají ve své gesci kraje, které mají i povinnost umožnit žadatelům poskytnutí zálohy ve výši minimálně 60 % z dotace. Záloha bude žadateli uvolněna na základě zálohové faktury vystavené dodavatelem, po dokončení a doložení realizace bude zbylá částka uvolněna na základě doložení všech potřebných dokladů.

O finanční podporu na výměnu kotle nepřichází ani ostatní domácnosti, pro které je tu 50% podpora z programu Nová zelená úsporám. V něm si žádost může podat každý bez prokazování výše příjmů a navíc má možnost výměnu kotle rovnou zkombinovat i s dalšími úspornými opatřeními, která výsledný úsporný efekt ještě zvýší.

 

Zdroj: SFŽP

OPŽP - Energetické úspory ve veřejné infrastruktuře

Ukončení příjmu žádostí: 31. 5. 2023

Alokace: 500 000 000 Kč

8. výzva se zaměřuje na zvýšení energetické účinnosti v gastro provozech a prádelnách v sektorech zdravotnictví, ve školství a v sociálních službách. Určena je pro Středočeský kraj, Plzeňský kraj, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina. Je určena pro široké spektrum žadatelů od obcí přes veřejnoprávní instituce po školy

Nejdéle běžící dotační program MŽP a SFŽP ČR na podporu energeticky úsporného bydlení – Novou zelená úsporám – čekají od září výrazné změny. Dotace budou dostupné pro více domácností, cesta k penězům se zjednoduší a program nově nabídne prostředky i na výměnu nejstarších plynových kotlů za tepelná čerpadla. Příjem žádostí za současných podmínek skončí 30. června 2023, ve vylepšené podobě se opět otevře od září.

Minulý rok, poznamenaný energetickou krizí, přinesl enormní zájem o dotace na snížení energetické náročnosti obytných domů. Vyčleněných 19 miliard korun z Národního plánu obnovy na financování programu Nová zelená úsporám vyčerpali majitelé rodinných a bytových domů o dva roky dříve, než rezort Ministerstva životního prostředí původně plánoval.

„Jen za poslední rok a půl, od října 2021, si o dotaci na úspornější bydlení požádalo rekordních 110 tisíc domácností. To dalece přesáhlo celkový počet přijatých žádostí za předchozích sedm let fungování programu. Strmě rostoucí zájem se logicky projevil u nenáročných opatření s okamžitým efektem, tedy zejména u instalací domácích fotovoltaických elektráren a výměn starých kotlů za tepelná čerpadla. Například u fotovoltaiky jsme zaznamenali trojnásobný meziroční nárůst,“ uvádí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Přínosy programu pro domácnosti jsou nesporné, nesporný je i přínos k ochraně životního prostředí. „Pro názornost, jen díky opatřením podpořeným od října roku 2021 vypustí naše domácnosti do ovzduší za rok o 700 tisíc tun oxidu uhličitého méně, což odpovídá ušetřeným 350 tisíc tunám uhlí za 2,3 miliardy korun. Pokud bude zájem pokračovat stejným tempem, bude úspora energie na konci roku 2025 odpovídat v přepočtu nespáleným 1,44 milionům tun uhlí, tedy 4,5 procentům roční spotřeby uhlí v ČR nebo 6 % celkové roční spotřeby plynu. To představuje snížení emisí oxidu uhličitého o 2,8 procenta ročně,“ vypočítává ministr životního prostředí Petr Hladík.

S ohledem na razantní nárůst cen na trhu s energiemi se ministerstvo na možnost rychlého vyčerpání zdrojů z Národního plánu obnovy připravovalo s předstihem. „Ve snaze co nejvíce ulevit tuzemským domácnostem se nám podařilo s Evropskou investiční bankou již na podzim dojednat další prostředky z Modernizačního fondu. V programu HOUSEnerg zaměřeném na energetické úspory v rezidenčním sektoru tak máme nyní připraveno 55 miliard korun na pokrytí financování Nové zelené úsporám i její odlehčené verze pro nízkopříjmové domácnosti NZÚ Light,“ vysvětluje Petr Hladík.

Přechod na nový zdroj financování se promítne do nastavení i běhu samotného programu Nová zelená úsporám. „Naším cílem je energetické renovace domů zpřístupnit pro co nejvíce domácností, zaměříme se více na bytové domy. Právě v těchto dnech jednáme s Evropskou komisí o využití prostředků Národního plánu obnovy pro nízkoúročené půjčky. Připravujeme i variantu financování formou záloh, které už dnes poskytujeme seniorům a invalidním občanům v NZÚ Light. Umožníme tak čerpat dotace i mladým rodinám, které nemají tolik vlastních úspor, aby například renovovaly dům s pomocí standardní Nové zelené úsporám, ale nesplňují podmínky ani NZÚ Light,“ uvádí ministr Petr Hladík.

To však nejsou jediné novinky, které v programu připravuje. Žadatelům se ještě více zjednoduší proces od podání k vyplacení dotace, odpadne povinnost předkládat faktury a ve většině případů i projektovou dokumentaci, zmírní se kritéria u vybraných opatření. Dotace na náročnější úpravy domů budou již automaticky navýšeny o podporu projektu. V oblasti novostaveb bude podpora zacílená pouze na ty nejúspornější budovy, u kterých bude efekt energetických úspor nejvyšší. A nově bude do nabídky dotací zařazena i podpora výměny starých plynových kotlů za tepelná čerpadla.

„V loňském roce jsme zvládli administraci 82 tisíc žádostí o podporu, což je čtyřikrát více než v uplynulých letech a průměrná doba vyřízení žádosti je 21 dní. Díky zjednodušené administraci budeme moci dále navyšovat počty odbavených žádostí, které díky maximálnímu otevření programu bezesporu přijdou, aniž by se prodlužovala doba jejich posouzení a následné výplaty prostředků. Klíčová je rovněž podpora poradenské sítě, kterou chceme ještě zintenzivnit a díky tomu zvýšit dostupnost kvalitních služeb v terénu,“ doplňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, jehož úřad program spravuje.

Příjem žádostí ve stávající etapě Nové zelené úsporám bude ukončen 30. června 2023. Po krátké technicko-provozní přestávce nutné k implementaci zjednodušených postupů bude spuštěna nová etapa programu a příjem žádostí se opět otevře od září 2023. „Všem žadatelům, kteří mají rozpracované projekty dle stávajících podmínek, doporučuji, aby své žádosti podali do konce června letošního roku,“ nabádá Petr Valdman s tím, že bližší podmínky podpory v nové etapě rezort postupně představí během jara.

Program Nová zelená úsporám je Evropskou komisí hodnocen jako nejúspěšnější program v České republice v oblasti úspor energie, a to nejen čerpáním prostředků, ale i efektivností vynaložených nákladů. Od spuštění programu v roce 2014 bylo z programu Nová zelená úsporám podpořeno 180 tisíc domácností, na jejich účty rezort odeslal 22 miliard korun.

Výhled NZÚ pro rok 2023 

Zdroj: MŽP