Nejdéle běžící dotační program MŽP a SFŽP ČR na podporu energeticky úsporného bydlení – Novou zelená úsporám – čekají od září výrazné změny. Dotace budou dostupné pro více domácností, cesta k penězům se zjednoduší a program nově nabídne prostředky i na výměnu nejstarších plynových kotlů za tepelná čerpadla. Příjem žádostí za současných podmínek skončí 30. června 2023, ve vylepšené podobě se opět otevře od září.
Minulý rok, poznamenaný energetickou krizí, přinesl enormní zájem o dotace na snížení energetické náročnosti obytných domů. Vyčleněných 19 miliard korun z Národního plánu obnovy na financování programu Nová zelená úsporám vyčerpali majitelé rodinných a bytových domů o dva roky dříve, než rezort Ministerstva životního prostředí původně plánoval.
„Jen za poslední rok a půl, od října 2021, si o dotaci na úspornější bydlení požádalo rekordních 110 tisíc domácností. To dalece přesáhlo celkový počet přijatých žádostí za předchozích sedm let fungování programu. Strmě rostoucí zájem se logicky projevil u nenáročných opatření s okamžitým efektem, tedy zejména u instalací domácích fotovoltaických elektráren a výměn starých kotlů za tepelná čerpadla. Například u fotovoltaiky jsme zaznamenali trojnásobný meziroční nárůst,“ uvádí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Přínosy programu pro domácnosti jsou nesporné, nesporný je i přínos k ochraně životního prostředí. „Pro názornost, jen díky opatřením podpořeným od října roku 2021 vypustí naše domácnosti do ovzduší za rok o 700 tisíc tun oxidu uhličitého méně, což odpovídá ušetřeným 350 tisíc tunám uhlí za 2,3 miliardy korun. Pokud bude zájem pokračovat stejným tempem, bude úspora energie na konci roku 2025 odpovídat v přepočtu nespáleným 1,44 milionům tun uhlí, tedy 4,5 procentům roční spotřeby uhlí v ČR nebo 6 % celkové roční spotřeby plynu. To představuje snížení emisí oxidu uhličitého o 2,8 procenta ročně,“ vypočítává ministr životního prostředí Petr Hladík.
S ohledem na razantní nárůst cen na trhu s energiemi se ministerstvo na možnost rychlého vyčerpání zdrojů z Národního plánu obnovy připravovalo s předstihem. „Ve snaze co nejvíce ulevit tuzemským domácnostem se nám podařilo s Evropskou investiční bankou již na podzim dojednat další prostředky z Modernizačního fondu. V programu HOUSEnerg zaměřeném na energetické úspory v rezidenčním sektoru tak máme nyní připraveno 55 miliard korun na pokrytí financování Nové zelené úsporám i její odlehčené verze pro nízkopříjmové domácnosti NZÚ Light,“ vysvětluje Petr Hladík.
Přechod na nový zdroj financování se promítne do nastavení i běhu samotného programu Nová zelená úsporám. „Naším cílem je energetické renovace domů zpřístupnit pro co nejvíce domácností, zaměříme se více na bytové domy. Právě v těchto dnech jednáme s Evropskou komisí o využití prostředků Národního plánu obnovy pro nízkoúročené půjčky. Připravujeme i variantu financování formou záloh, které už dnes poskytujeme seniorům a invalidním občanům v NZÚ Light. Umožníme tak čerpat dotace i mladým rodinám, které nemají tolik vlastních úspor, aby například renovovaly dům s pomocí standardní Nové zelené úsporám, ale nesplňují podmínky ani NZÚ Light,“ uvádí ministr Petr Hladík.
To však nejsou jediné novinky, které v programu připravuje. Žadatelům se ještě více zjednoduší proces od podání k vyplacení dotace, odpadne povinnost předkládat faktury a ve většině případů i projektovou dokumentaci, zmírní se kritéria u vybraných opatření. Dotace na náročnější úpravy domů budou již automaticky navýšeny o podporu projektu. V oblasti novostaveb bude podpora zacílená pouze na ty nejúspornější budovy, u kterých bude efekt energetických úspor nejvyšší. A nově bude do nabídky dotací zařazena i podpora výměny starých plynových kotlů za tepelná čerpadla.
„V loňském roce jsme zvládli administraci 82 tisíc žádostí o podporu, což je čtyřikrát více než v uplynulých letech a průměrná doba vyřízení žádosti je 21 dní. Díky zjednodušené administraci budeme moci dále navyšovat počty odbavených žádostí, které díky maximálnímu otevření programu bezesporu přijdou, aniž by se prodlužovala doba jejich posouzení a následné výplaty prostředků. Klíčová je rovněž podpora poradenské sítě, kterou chceme ještě zintenzivnit a díky tomu zvýšit dostupnost kvalitních služeb v terénu,“ doplňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, jehož úřad program spravuje.
Příjem žádostí ve stávající etapě Nové zelené úsporám bude ukončen 30. června 2023. Po krátké technicko-provozní přestávce nutné k implementaci zjednodušených postupů bude spuštěna nová etapa programu a příjem žádostí se opět otevře od září 2023. „Všem žadatelům, kteří mají rozpracované projekty dle stávajících podmínek, doporučuji, aby své žádosti podali do konce června letošního roku,“ nabádá Petr Valdman s tím, že bližší podmínky podpory v nové etapě rezort postupně představí během jara.
Program Nová zelená úsporám je Evropskou komisí hodnocen jako nejúspěšnější program v České republice v oblasti úspor energie, a to nejen čerpáním prostředků, ale i efektivností vynaložených nákladů. Od spuštění programu v roce 2014 bylo z programu Nová zelená úsporám podpořeno 180 tisíc domácností, na jejich účty rezort odeslal 22 miliard korun.
Výhled NZÚ pro rok 2023
Zdroj: MŽP
Vláda schválila změnu systému investičních pobídek. Cílem je podpora investic s vyšší přidanou hodnotou
Vláda schválila novelu o investičních pobídkách, která zajistí efektivnější a transparentnější systém schvalování žádostí o investiční pobídky. Namísto vlády bude nově pobídky schvalovat Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a další dotčené resorty, zejména Ministerstvo financí. O strategických investicích bude i nadále rozhodovat vláda. Investice bez přidané hodnoty budou nově podporovány pouze v regionech s výraznou nezaměstnaností nad 7,5 procenta. V méně rozvinutých regionech bude možné podpořit investici až 40 % jejich hodnoty, zatímco ve více rozvinutých to bude až 20 %.
Novela zákona o investičních pobídkách reaguje na nedostatky novely schválené v roce 2019. Ta stanovila, že všechny pobídky musela schvalovat vládu, což se ukázalo jako pomalé. To zvyšovalo nejistotu investorů a snižovalo zájem o investice v České republice. „Postupujeme v souladu s naším záměrem podporovat podnikání s vysokou přidanou hodnotou a vytvářením dlouhodobých konkurenčních výhod založené na využívání znalostí a inovací. Pro naši ekonomiku je nutné, abychom u nás měli takové investice, které výrazně přispějí k tvorbě hrubého domácího produktu a posunou naši ekonomiku,“ říká ministerstvo průmyslu a obchodu Jozef Síkela s tím, že programové prohlášení vlády počítá s tím, že investiční pobídky budou mimořádné nástroj určený především pro investice s vysokou přidanou hodnotou.
Systém investičních pobídek se mění také na základě makroekonomického vývoje v kontextu ruské invaze na Ukrajinu, potřeby zvýšení strategické autonomie ČR a potřeby energetické transformace. V této oblasti chce MPO přispět k naplňování energetických cílů českého hospodářství a energetické soběstačnosti pomocí cílenější podpory výroby technologií a zařízení, která budou přispívat k energetickým úsporám a energetické transformaci. Nově nastavené podmínky by tak měly více podpořit investice podnikatelů v oblasti výrobků s energetickým významem pro Česko.
Investiční pobídky se dělí na strategické a nestrategické. Nestrategické investiční pobídky bude schvalovat MPO spolu s dalšímu dotčenými resorty, zejména Ministerstvem financí. Proces tak bude pro všechny žadatele efektivnější a transparentnější. Strategické investiční pobídky se od těch nestrategických liší v tom, že mají kromě slev na dani nárok také na dotaci. O těch bude i nadále rozhodovat vláda. „Nově mezi strategické investice zahrneme také ty, které přispějí k energetické soběstačnosti České republiky. To znamená například projekty na výrobu solárních panelů nebo třeba tepelných čerpadel,“ vysvětluje ministr Síkela.
Vláda také schválila úpravu podmínek pro získání investiční pobídky. Zvýší se požadavky na vyšší přidanou hodnotu podporovaných projektů a rozšíří podmínka vyšší přidané hodnoty na všechny regiony ČR. „Investice bez přidané hodnoty budou moci být podpořeny výhradně v regionech, které se potýkají s výraznou nezaměstnaností nad 7,5 procenta. Toto omezení vychází z faktu, že v regionech s nízkou nezaměstnaností mohou nové investice vést k přechodu zaměstnanců z již zavedených firem do nově vzniklých závodů, aniž by to přineslo větší přidanou hodnotou české ekonomice,“ říká ministr Síkela.
Naopak v případě pokročilých inovativních projektů s vyšší přidanou hodnotou a navázáním na výzkum a vývoj je možný negativní efekt podpory přetahování zaměstnanců vyvážen nabídkou lepších pracovních pozic pro české zaměstnance. „Proto podpora těchto projektů není nijak omezena a může být poskytnuta napříč všemi regiony v Česku, i v regionech Ústeckého a Karlovarského kraje. V méně rozvinutých regionech navíc bude možnost prostřednictvím pobídek obdržet až 40 % z celkové investice, zatímco ve více rozvinutých jen 20 %,“ říká ministr Síkela.
MPO zároveň zřídí odbornou skupinu, která bude složena ze zástupců svazů, dotčených resortů a odborné veřejnosti. „Expertní skupina bude pravidelně vyhodnocovat systém investičních pobídek včetně sledovaných projektů a sledovat aktuální hospodářské trendy. Na základě toho bude předkládat podněty ke změnám nastavených parametrů systému investičních pobídek,“ říká vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací Petr Očko.
Zdroj: MPO
